Historie sboru

Požáry bývaly odjakživa metlou pro lidstvo. Ničivý oheň přinesl sice zkázu, ale na spáleništích obvykle vyrostly nové a mnohem krásnější stavby.

První požární řád byl stanoven v Praze ve 14. Stol. A brzy byl přenesen do každé větší obce. Ve starém Rakousku platilo, že v každé obci, kde je alespoň 50 stavení, musí starosta pečovat o zřízení dobrovolného hasičského sboru. Také patřívalo k dobré pověsti obce, aby se pyšnila mimo kostela a školy i hasičskou zbrojnicí. Za panování Josefa II v roce 1785 byl vyhlášen tzv. Josefínský řád, který určoval postup při hašení ohňů. V roce 1853 byl ustanoven v Praze první profesionální hasičský sbor ve Velvarech, který byl první v Čechách. Skončil čas, kdy se voda k požáru donášela v kožených vědrech, a začalo přibývat stříkaček tažených koňmi. V té době byl v hasičských sborech zaveden organizovaný výcvik a také hasičská uniforma s plechovou přilbou. Pro hasiče se stal významný rok 1872, kdy byla zavedena jako velící jazyk čeština. Odborné názvosloví vypracoval Miroslav Tyrš. Po zavedení hasičských sborů byly ztráty na životech a majetku značně omezeny.

Již před 105 lety se v Jivině mluvilo o potřebě založení občanského sdružení, které by mělo za úkol chránit majetek občanů před požáry či jinými katastrofami. Psal se rok 1908, kdy sedláci z obce Jivina zakoupily čtyřkolovou koňskou stříkačku s menším počtem hadic. K tomu 20 plecháčů na vodu a nějaké hasicí náčiní. Neví se přesně, kdo ty naše předky k tomu přiměl, zda pojišťovna nebo nadřízené orgány.

Počátkem roku 1909 byla svolána občanská schůze, na které byl dán podnět k založení hasičského sboru. Na den 14. Února 1909 byla svolána ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v Jivině. Program této valné hromady byl zaměřen na příjímání členů a volbu výboru. Přihlásilo se 17 členů činných a 18 přispívajících. Poté bylo přistoupeno k volbám do výboru, které proběhly tajně za pomoci hlasovacích lístků. Zvoleni byly: Franta Josef (starosta), Vokáč František (velitel), Gross František (podvelitel), Franta Václav (jednatel) a členové výboru, Cintl František, Sládek Václav, Krýl František, Kopp Ferdinand, Škldlant Jan, Vodrážka Josef, Balý Václav.

Na výborové schůzi dne 5. Května se výbor usnesl, že svolá mimořádnou valnou hromadu, na den 9. Května, aby členstvo samo rozhodlo o trvání nebo zrušení sboru. Na této mimořádné valné hromadě bylo usneseno všemi 18 přítomnými členy, aby se Sbor dobrovolných hasičů rozešel. Tímto nastala doba, kdy pro rozhádanost občanstva nebylo možno pomýšlet na obnovení sboru.

Toto období trvalo do roku 1923. Tak přešla doba bez hasičského sboru, avšak v případě potřeby byli všichni občané odhodláni sobě pomoci. Na den 28. Října 1923 svolalo zastupitelstvo obce občanskou schůzi, na které kromě 22 občanů zdejší obce, byli přítomni 3 činovníci župy Zbirožské. Po zahájení starostou obce panem Bohumilem Jelenem byl zvolen předsedou schůze jednomyslně občan Václav Sládek, místopředsedou František Vokáč a zapisovatel říd. Učitel Josef Krhounek. Po vystoupení župního dozorce se předsedající schůze táže, zda přítomni souhlasí se založením sboru, s čímž všichni přítomní souhlasili. Na této schůzi byl navržen a zvolen přípravný výbor nového sboru.

Zvoleni byli: Bohumil Jelen (starosta obce), Václav Sládek (náměstek starosty), Josef Krhounek (říd. Učitel), Jan Huml (člen Ob. Zastupitelstva), František Vokáč (tesař)

Po provedených volbách přednesl župní dozorce Mašek následující prohlášení: Místní občané, shromážděni dnes 28. Října 1923, v pátém výročí naší Československé republiky, uznávající potřebu založení sboru a to jak z důvodů bezpečnostních tak i kulturních a všenárodních, se usnáší, aby sbor hasičský byl dnes založen, aby nedopadl tak, jako sbor minulý. Nově založený sbor přejímá od obecního zastupitelstva veškeré hasičské nářadí za svůj majetek a bude jej využívat k účelům hasičským. Na den 4. Listopadu 1923 byla svolána ustavující Valná hromada, na které bylo zvoleno představenstvo sboru. Na výborové schůzi 10. Listopadu 1923 přečetl velitel formuli slibu. Přistupující činní členové slibují stiskem ruky.

27. dubna 1924 byla předána hasičskému sboru od obce půjčka 8000 korun na zakoupení výzbroje. V tomto roce byla zakoupena výstroj a výzbroj za8948 korun a za ušití obleků se zaplatilo 531 korun. Dobrá organizace při spolkovém životě zapříčinila, že našemu sboru bylo svěřeno uspořádat v Jivině župní cvičení. Tohoto cvičení se zúčastnilo 88 členů župy Zbirožské a 49 členů župy Podbrdské. Hlavní program se uskutečnil na zahradě p. Josefa Svejkovského č.p. 11, kde byla předváděna sekyrková a prostná cvičení a ukázka první pomoci hasičských samaritánů. Náš sbor předvedl zkoušku s ruční stříkačkou a cvičení se žebříky, sbor s Olešné se zúčastnil se svou motorovou stříkačkou. Pohotovost obou sborů byla všeobecně chválena. Mravní i finanční zisk byl velmi slušný a čistý příjem činil 2348,72 Kč.

Jelikož v roce 1926 již v okolních obcích Olešné a Kařízku vlastnili hasičské sbory motorové stříkačky, bylo i zastupitelstvo obce Jivina požádáno o její zakoupení. Tím by se stal zásah u požárů rychlejší a efektivnější. Zároveň se uvažovalo i o vybudování vodovodu a proto byl do obce pozván hledač pramenů, jistý p. Albín Heberka z Hájů. Ten pramen našel ale po vykopání a vyvrtání do hloubky 27 metrů nedával tolik vody, aby byla pokryta celá obec. Takže z vodovodu i z koupě stříkačky sešlo. Na vratech usedlostí, které měli potahy vhodné k zápřahu stříkačky, byla upevněna tabulka „Požární přípřež“. Velké úsilí věnoval sbor vybudování hasičské zbrojnici, což se povedlo v roce 1931. Tato byla však velmi malá a tak byly vysláni dva členové výboru za majitelem domu č. 38, kterému se tenkrát říkalo tabáčníkovna, zda by tento objekt i s pozemkem neprodal. Hasiči měli v úmyslu vybudovat novou zbrojnici a na přilehlém pozemku cvičiště s lezištěm, sušáky na hadice apod. Jelikož majitel s tímto nesouhlasil, zůstalo pouze u plánů a s celé akce sešlo.

Sníženou akceschopnost při výjezdech k požárům způsoboval také nedostatek hadic, které se vozily jen co se vešlo na věšáky v ruční stříkačce. Proto sbor v roce 1934 zakoupil za cenu 350 korun dvoukolový naviják od sboru Prosetín, který byl dopraven vlakem do Hořovic. Ihned byl zhotoven závěs za stříkačku, aby mohl být při výjezdu připojen.

Jelikož náš sbor měl v župních orgánech dobré jméno, bylo na valné hromadě Zbirožské župy navrženo, aby se v Jivině v roce 1935 uskutečnil župní sjezd. Byl požádán p. Josef Procházka, zda by poskytl místo na hořejším trávníku nad kravínem. Datum konání této slavnosti byl určen na 9. 6. 1935. Tomu předcházelo množství příprav a organizačního zabezpečení. Dlužno říci, že tato oslava byla velkolepá. Účastnilo se 95 členů Zbirožské župy a 17 hostů Podbrdské župy a několik stovek diváků, kteří sledovaly jak hasiči předváděli různé druhy cvičení. Na závěr byl vyhlášen poplach, že hoří statek p. Josefa Opatrného. Polachu se zúčastnili sbory ze Zaječova, Olešné a Jiviny.

Významná změna nastala v roce 1936, kdy byl zvolen nový výbor, jehož starostou se stal bratr Josef Vodrážka. Jelikož se v této době začaly objevovat informace o možnosti napadení státu Hitlerovským Německem, byl na sbor kladen požadavek zajišťovat pomoc při leteckých útocích na civilní cíle. Proto byli hasiči vysíláni na různé akce pořádané Zbirožskou župou. Napříč těmto náladám byly pořádány sborem mnohé kulturní a společenské akce. Kromě plesů a zábav to bylo každoroční ochotnické divadelní představení, přispívání na dobročinné účely a účast na veřejných vystoupení okolních sborů.

V tomto roce 22. září došlo k vyhlášení mobilizace. Všichni muži do věku 40 let nastoupili vojenskou službu, ale po obsazení pohraničních krajů se zase vrátili zpět domů. 15. března obsadila německá armáda zbytek republiky, a byl utvořen protektorát Čechy a Morava. 16.března byly zatčeni členové sboru : František Jelen č. 67, Václav Balý č. 57, Josef Srp č. 64, Josef Ernest č. 45 a Jaroslav Král č. 41 a odvezeni do trestnice v Rokycanech. Za několik dní byly ale zase propuštěny. Po tomto sice život sboru neustrnul, ale bylo nutno přeorganizovat výbor sboru. Jelikož od Zemské hasičské jednotky přišel dopis, aby velitel sboru byl po celý den v obci, byl na místo Josefa Srpa zvolen velitelem František Kopp č. 13, Josef Ernest nám. Velitele a trubačem Jan Svejkovský. Josef Srp byl zvolen jako výpomocný velitel.

Další změny nastaly až v poválečných letech, kdy na valné hromadě 4. dubna 1947 byl zvolen nový výbor sboru, v jehož čele stál bratr Josef Srp, coby starosta. 17. října 1948 byl vykonán slavnostní slib činného členstva sboru dobrovolných hasičů v Jivině za přítomnosti 19 činných, 2 zakládajících a 17 přispívajících členů.

Aby se zlepšila mobilita a urychlil se příjezd k požárům, zakoupila obec 11. září 1951 pro hasičský sbor nákladní auto za 37 000 korun a náhradní díly za 7 500 korun od p. Tůmy, řezníka z Komárova. K tomuto autu se musely pro přepravu osob zhotovit a připevnit lavičky, zvýšit postranice a pořídit plachta. Tím se výrazně urychlila přeprava hasičů k požárům. Často se stávalo, že náš sbor byl u požárů zejména v Komárově či Oseku mezi prvními. Přes částečný neúspěch v získávání motorové stříkačky, neustával sbor v jednání s vyššími orgány a tak 29. 5. 1953 byla tato jednání korunována úspěchem. Ruční stříkačka byla uložena pod kůlnou u Sakslů a motorová zaujaula její místo ve staré zbrojnici. Tohoto roku byl změněn název sboru na Svaz požární ochrany.

V červenci roku 1954 postihla náš kraj povodeň. V naší obci byla situace nejvíce kritická v mlýně u Procházků, kde aktivně zasahovali požárníci z Jiviny. V roce 1958 se započalo s výstavbou budovy, ve které bude sídlit MNV společně s klubovnou pro požárníky a garážemi pro požární techniku. V tomto roce byl zvolen předsedou výboru Požární ochrany František Ungr č. 70. Nákladní automobil byl pro neopravitelnost dán do šrotu a byl nahrazen tatrou 805 tzv. Kačenou.

15. 4. 1962 se konalo námětové dálkové cvičení z vodní nádrže u Procházkova mlýna na objekt JZD – seník. Tohoto cvičení se zúčastnily tyto požární sbory: Olešná, Komárov, Hvozdec, Chaloupky, M. Víska, Zaječov, Kvaň, a Jivina. Cílem bylo, jak nejrychleji a efektivně uchránit majetek a zamezit rozšíření požárů do okolních objektů.

V roce 1963 byla dokončena stavba budovy MNV, ve které bylo místo pro požární zbrojnici a klubovní místo pro spolkový život. Předání této budovy do užívání se konalo 23. června 1963 a bylo spojeno s oslavou 40. Výročí založení požárního sboru na Jivině. Tak se konečně požární technika dočkala důstojného a vhodného uskladnění a požárníkům snadnějšímu užívání této techniky. Na vybudování zmíněné zbrojnice se značnou měrou podíleli samotní požárníci. Nikde není podchyceno kolik hodin a kterých prací se členové požárního sboru zúčastnili, ale na různé drobné úpravy a dodělávky bylo z pokladny požární ochrany vyplaceno 6 272,20 korun. Byly to peníze získané z tanečních zábav, sběru starého železa a účasti na různých brigádách. Tato oslava byla hojně navštívena nejen místními občany, ale zúčastnilo se jí řada hostů, zástupců ONV a zakládajících členů žijících mimo obec. Od tohoto roku byl v čele výboru Josef Kopp.

V roce 1973 se připravovala oslava 50 let trvání sboru a to na den23. Června. Připravoval se terén pro cvičení na drahách, postavili se atrapy domů k ukázkám hašení a likvidaci požáru. Nepřízeň počasí a stálý déšť zabránily tomu, aby se oslavy konaly dle předem stanoveného programu. Proběhla pouze slavnostní schůze, které předcházelo položení kytice u pomníku padlých. Zprávu za uplynulé období přednesl místopředseda František Ungr a poté byly uděleny věrnostní medaile za 50 let Josefu Srpovi st. a za 20 let Václavu Balému, Janu Vodrážkovi a Františku Ungrovi. Tohoto roku byl předsedou Požární ochrany Jan Vodrážka, který 9. 7. po déle trvající nemoci ve věku 48 let zemřel. Následujícího roku byl zvolen předsedou František Ungr čp. 70. Pro případ požáru bylo k dispozici vozidlo ARO M461 a motorová stříkačka PPS12.

Začátkem roku 1977, po úmrtí dlouholetého člena a zakladatele sboru Josefa Srpa st. byl do čela výboru zvolen Jan Hlavatý, velitelem Jaroslav Balý a hospodářem Václav Balý st. Dále se dbalo na provozuschopnost svěřené techniky, na doplňování výzbroje a výstroje a její údržbu. Požárníci se i nadále zúčastňovali soutěží a cvičení okrsku a starali se o kulturní dění v obci.

80 léta začala opět změnou ve vedení výboru. Za odstupujícího předsedu Františka Ungra, byl do funkce uveden Václav Rambouský st., velitelem se stal František Malý a jednatelem Miloslav Benetka. Dbáno bylo o zajištění dostatku vody pro případ požáru a tak na zimu roku 1984 byla vypuštěna a za pomoci mechanizace vyčištěna vodní nádrž ve vsi. Koncem roku 88, z důvodu že výbor přestal prakticky pracovat a jen tak tak zvládal základní úkoly, byly opět navrženy změny na jeho nové složení. Na valné hromadě byl předsedou zvolen Miloslav Benetka, velitelem jednotky Josef Srp ml., jednatelem Jaroslav Balý, hospodářem Rudolf Kopp, preventářem František Štochl, členové byly František Malý a Jaroslav Vohradský st. O techniku se staral a strojníkem byl Václav Hrabák ml. Kroniku sboru psal František Vild.

Další výrazná změna v životě požárníků se stala v roce 1990 a1991 po tak zvané sametové revoluci. 24. Ledna 1991 se konala výroční schůze Požární ochrany, kde byl zvolen nový výbor, a došlo k přejmenování na Hasičský Sbor Jivina. Odstoupil předseda Miloslav Benetka a starostou Sboru byl zvolen František Štochl, velitelem Josef Srp, jednatelem Jaroslav Balý a hospodářem Robert Bereník. Po těchto politických a společenských změnách byl i nadále prováděn výcvik s hasičskou technikou, Sbor se zúčastňoval okrskových soutěží, námětových cvičení a memoriálů Komárovského okrsku. Dbalo se na stálou provozuschopnost vozidla ARO M461 na kterém v roce 1999 proběhla oprava řízení, brzd a celková oprava karoserie včetně nastříkání barvou. Současně byl opraven i vlek se stříkačkou PPS 12. Na této údržbě odpracovali členové výboru mnoho hodin ve svém volném čase. Dále se Sbor podílel na zajišťování kulturních akcí v naší obci, jako Hasičský ples, posvícenská zábava s pěknou hodinkou, Staročeské máje, přání k životním jubileím našich členů a tradiční Štědrovečerní blahopřání spoluobčanům. V tomto období došlo i k obnovení výstroje a výzbroje zásahové jednotky. S pomocí Obecního Úřadu byly zakoupeny nové uniformy, hadice a helmy.

Další změny v historii Hasičského Sboru nastaly s příchodem nového tisíciletí. Opět se změnilo složení výboru a to zejména z důvodu podnikání některých členů a nedostatkem času, který je pro práci Dobrovolných hasičů důležitý. Odstoupil starosta sboru František Štochl, jednatel Jaroslav Balý a někteří další členové. Na výroční Valné hromadě sboru dne 12. 1. 2000 byl zvolen starostou Josef Srp, velitelem Radek Márynka, jednatelem Vladislav Vokáč ml., pokladníkem František Malý a členové Sarvaš J. ml., Vohradský J. ml., Márynka Z ml. a Šlapák V. Strojníkem byl nadále Hrabák V. ml. a kroniku zapisoval František Vild. Pro případ zásahu bylo i nadále připraveno vozidlo ARO M461 včetně motorové stříkačky PPS 12.

V roce 2003 odešel z funkce starosty Josef Srp a místo něho byl zvolen Radek Márynka. Činnost sboru řídil 9 členný výbor, který se i nadále snažil plnit všechny úkoly a udržovat spolupráci s Obecním Úřadem a Komárovským okrskem. Zásahová jednotka pomáhala při povodních v okolních obcích a na potoce u Procházků. 11. 10. 2003 proběhly oslavy 80. Let trvání sboru. Sraz účastníků byl před hostincem U Baslů, kde proběhla prohlídka historické i současné techniky a výstavka fotografií. Poté byla slavnostní schůze, kde byla připomenuta historie sboru a předána vyznamenání některým členům sboru. Po schůzi proběhlo občerstvení a po něm volná zábava, na které zahrál soubor Cheznovanka.

Na jaře roku 2007 bylo zakoupeno vozidlo Avia 21 Furgon, které si hasiči ve volném čase vlastními silami opravili a nastříkali, aby bylo možno ho používat jako zásahové vozidlo v případě požáru a také na soutěže a memoriály. Vozidlo ARO M461 je stále majetkem sboru a je uložen ve stodole u Jana Koppa.

V roce 2009 opustil na vlastní žádost výbor jeho starosta Radek Márynka a starostování se ujal jeho bratr Zdeněk. Za období do roku 2011 prošlo výborem několik členů sboru jako např.: Novák T., Ungr V ml., Ungr L., Svoboda O., Hrabák V.ml., Hrabák M., Rambouský V ml., Benetka Michal, Benetka Dušan, Štochl M. Sbor měl v případě zásahu k dispozici vozidlo Avia 21 Furgon a motorovou stříkačku PPS 12. V tomto období byly zakoupeny nové reflexní bundy a vesty, pracovní a vycházkové uniformy a pracovní boty.

V lednu 2011 na výroční Valné hromadě sboru byl zvolen nový výbor, který začal okamžitě pracovat a snažil se plnit všechny úkoly. Starostou byl zvolen Michal Benetka, jeho zástupcem Josef Srp, velitelem Tomáš Novák, strojníkem Dušan Benetka, jednatelem Ondra Svoboda, pokladníkem Václav Hrabák ml., a správce hasičárny Stanislav Žáček.

Ale ani toto složení výboru nevydrželo a mělo trvání jen jednoho roku. Výbor opustili Benetka D. a Žáček S. a ti byly nahrazeni Čílou J. a Kupkou P. Výbor se nadále zabýval stanovenými úkoly a snažil se spolupracovat s Obecním Úřadem. Byla vybudována nová šatna pro zásahovou jednotku v budově OÚ, kam byly zakoupeny nové skříně na výstroj sboru. Dále byly zakoupeny proudnice a sportovní savice pro požární sport. Členové výboru a zásahového družstva se i nadále zúčastňovali okrskových soutěží a memoriálů. V případě požáru bylo připraveno vozidlo Avia 21 Furgon včetně motorové stříkačky PPS 12. Výbor sboru se podílel i na zajišťování společenských, kulturních a sportovních akcí v obci. Zásahové družstvo nadále jezdilo na soutěže a memoriály Komárovského okrsku. Již po čtyři roky se sbor zúčastňuje i memoriálu v Cheznovicích.

Začátkem roku 2013 a to přesně 25. 1. na výroční valné hromadě sboru, bylo navrhnuto a odsouhlaseno doplnění výboru. Na vlastní žádost odstoupil Ondra Svoboda z funkce jednatele a do sboru se vrátil Radek Márynka, který byl do té doby členem v SDH Osek. Na výborové schůzi byly rozděleny a schváleny funkce, aby výbor mohl pracovat na úkolech, které si vytýčil na rok 2013. V současné době má výbor tuto podobu: starosta Benetka Michal, velitel Novák T., strojník Márynka R., pokladník Hrabák V ml., jednatel Srp J st., a členové Čila J., a Kupka P. Dále se udržovaly tradice, jako jsou Staročeské máje, Hasičský Ples s tombolou, Posvícenská zábava s Pěknou hodinkou a Štědrovečerní blahopřání spoluobčanům. Nezapomínaly jsme ani na naše nejmenší, pro které se připravovaly různé soutěže, opékání buřtů, drakiáda a vánoční diskohrátky. Členové výboru se ale hlavně začali zabývat přípravami na oslavy 90. Let založení Sboru. K výjezdům je připraveno jedno zásahové družstvo, složené převážně z mladších členů. Hasiči mají i nadále k dispozici vozidlo Avia 21 Furgon, včetně vybavení a motorové stříkačky PPS12. V majetku sboru i nadále zůstává terénní vozidlo ARO M461. Stará koňská stříkačka, se kterou naši předkové začínaly, byla od dubna 2010 do dubna 2013 zapůjčena v expozici Hasičského muzea ve Zbiroze, a v současné době je uložena zpět na Jivině.

Tolik tedy k činnosti dávné a přítomné. Jak jste jistě zaznamenaly, Hasičský sbor v naší obci prošel za dobu svého trvání několika změnami společenských řádů a politických převratů ale i přesto si udržel svoje krédo: POMOC BLIŽNÍMU PŘI OHROŽENÍ ŽIVOTA A MAJETKU, čehož se také v každé době zúčastňoval se ctí. Patří za to tedy dík všem, kteří v hasičském hnutí v naší obci pracovali a pracují. Nebyla a není to práce lehká, byla, je a bude náročná na čas, fyzické a duševní vypětí. Proto mi ještě jednou dovolte poděkovat těm, kteří již nejsou mezi námi a kteří vytvářeli základy pro toto hnutí. A těm, kteří v jejich započaté práci pokračují, hodně zdaru v jejich konání.

Josef Srp